V současnosti rozhodně nejúspěšnější PRO-AM pár našeho studia a úřadující mistři ČR v latinskoamerických tancích PRO-AM kategorie B1-C2 odpověděl na pár otázek. Děkujeme jak za reprezentaci, tak za odpovědi, které mohou být pro vás inspirací.

MAREK

1) Čí nápad byl zkusit start na UK?

Byl to můj nápad. Už delší dobu jsem Lei říkal, ať zkusí nějakou větší soutěž a teď souhlasila.  

2) Jak to Lea podle tebe zvládla?

Myslím, že na poprvé to zvládla výborně, byla nervózní, ale to jsem celkem čekal na takové soutěži. Je pravda, že už před pár lety zkusila Blackpool, ale tehdy tam nebylo tolik párů. Skvěle se s tím poprala, poprvé stála na tak velkém parketě kde bylo v jedné skupině 20 párů. Pár malých chybiček tam bylo, ale protančila se až do finále,  kde podala svůj velmi dobrý výkon.  

3) Lea byla úspěšná, jaké máte další plány?

Lea je pro mě úspěšná už dlouho ne jen touhle soutěži, tady to jen potvrdila. Já myslím, že to je teprve začátek před dalšími velkými soutěžemi, které si pro ni zase vymyslím . A uvidíme jak to dopadne tam.  

4) Co je vlastně UK? Co znamená pro tanečníky? Jakou má prestiž?

UK Dance Festival je takový taneční Wimbledon, který už má dlouholetou tradici. Soutěž probíhá celý týden, od těch nejmladších, přes SOLO, seniory, PRO-AM až po ty nejlepší tanečníky, které momentálně můžete na světě vidět. Je to skvěle zorganizována soutěž od A až do Z. Myslím, že pro většinu tanečníků je čest tady tancovat. Porotují tam ty největší hvězdy, které si v tanečním světě můžete představit a i pro ně je to prestiž být tam a porotovat. A ti kteří neporotují jsou mezi díváky a podporují své svěřence a další tanečníky. Opravdu se tam potká celý taneční svět. Nesmím zapomenout, že v každém večerním programu hraje živý orchestr Ross Mitchel.

5) Jak důležitá je pro tebe image tvé partnerky na soutěži?

Image je v tanci stejně důležitá tak jako technika, mechanika, choreografie, nebo další taneční aspekty. Image k tanci patří a tvoří celkový balíček. V PRO-AM je pro mě taktéž důležitá. Samozřejmě neočekávám, že v NEWCOMER nebo PRE BRONZE kategorii, kdy dámy teprve zkoušejí, zda bude tanec pro ně to pravé pro vyplnění volného času, jsou mé nároky menší než v kategorii GOLD STAR. Musím podotknout, že se v PRO-AM image velmi zlepšila.

6) Jaká je Lea studentka?

Lea je výborná studentka. Musím, říct že si na 100% věříme. Opravdu pokud přijdu s jakkoliv změnou, ať je to choreografie, nebo třeba image, nebo nějaká soutěž, tak vždy souhlasí. A i když se ji to možná ne vždy v tu chvíli líbí, tak v tomhle mi věří. Je to obrovský dříč, když se do něčeho pustí děla to na 150%. Od začátku co ji znám opravdu maká je schopná dělat 1,5 hodiny rumbovou chůzi, nebo zajet 3 kola prektisu kdykoliv řeknu. Myslím, že by mohla jít příkladem ne jen v PRO-AM, ale i v PROFI tancování.

7) Co pro tebe tancování znamená?

Uuuu zkusím to zkrátit. Myslím, že tady bych mohl psát dlouho. Tohle má mnoho stránek. Tanec je pro mě životní styl, 90% mého života je tanec. Na jedné straně, dřina, stress, překonávání mnoho překážek, skoro každý den na tanečním parketě. Na další straně, je to pro mě něco, kdy mužů skrz pohyb vyjadřovat muziku, své pocity a sdílet to s partnerkou. A taky to přenášet na diváky a být v tu chvíli tady a teď. Upřímně nejde úplně popsat, ten pocit který zažívám přímo na parketě, ale je to něco co mě velmi baví a naplňuje. Učení se od vynikajících tanečníků a lidí, taky mnoho přátelství. A jsem také, rád že to můžu předávat dále jak v PRO-AM, tak v běžném soutěžním tanečním světě.

8) Vzkaz pro PRO tanečníky: Jet či nejet se svými partnerkami na takovou soutěž? Co když nejsou tak dobré jako Lea, stojí to za to, nebo makat a čekat AŽ?

Noo u mě je to těžké, já jsem totiž velmi soutěživý, takže jsem pro každou taneční soutěž a čím větší, tím větší výzva. Myslím, že většina PROFI tanečníků by na podobnou soutěž určitě jela. Asi bych nezvolil UK jako první taneční PRO-AM soutěž , ale i na UK, nebo na podobné soutěži jsou v PRO-AM různé kategorie a myslím, že za ten zážitek to určitě stojí, je to možné spojit i s tím, že se kouknete na PROFI soutěže, uděláte si krásných pár dní a poznáte něco nového. Myslím si, že v Pro-Am není až tak důležitý výsledek a pokud se bojíte, Vaši Profi partneři Vás určitě podrží. Pokud jste zdraví, máte čas a finance, nečekal bych AŽ, protože pokud člověk někdy čeká AŽ, nemusí to nikdy přijít.

LEA

1) Čí nápad byl zkusit start na UK?

   Markův, i když mi už delší dobu říkali různí lidé, že bych měla vyjet někam ven na větší soutěž, s neznámou konkurencí.

2) Jak se ti soutěž líbila? 

Přímo PRO-AM soutěž asi nedokážu vyhodnotit vzhledem k "lehkému" stresu, ve kterém jsem byla. Stále to ještě nějak odžívám. Ale obrovský zážitek byla soutěž profesionálů večer předtím – od prvních kol po finále, s živou hudbou, pak poslední jive finále, kdy celá hala stála a tleskala. To byla atmosféra, kdy jsem si řekla, že nebudu zbabělec a na ten parket si stoupnu taky.

3) Byla jsi úspěšná, čekala jsi to? A co dál? UK je jedním z TOP cílů… 

Nečekala jsem vůbec nic. Předpokládala jsem, že to bude v podstatě hodně drahý výlet a zatančím si v každé kategorii jedno kolo. Neměla jsem vůbec představu kolik párů bude na parketu, na jaké úrovni. Když nás poprvé nastoupilo cca 23 párů, tak jsem jen vevnitř cítila, že se budu snažit do toho dát všechno co v dané situaci dokážu, a že bych nechtěla skončit hned v prvním kole. Moje předběžná představa pro tento rok je ten, že bych jezdila spíše zahraniční soutěže. Vím, že se potřebuji naučit zvládat prostředí velkých soutěží, které nemají známou atmosféru, a ráda bych si udělala nějaké osobní porovnání se zahraničními tanečnicemi PRO-AM.

 4) Jak důležitá je pro tebe důležitá tvá image?

Image je pro mne nedílnou součástí tance. Pokud se cítím dobře nalíčená, učesaná, oblečená, je to jeden z předpokladů, abych se cítila dobře i na parketu. Pokud to jde (a pokud mi na tom hodně záleží), využívám možnost se nechat učesat i nalíčit. Pokud není možnost, tak s vlasy bojuji, nalíčení celkem zvládám. Ale profesionální práci se to samozřejmě nevyrovná.

5) S jakou finanční částkou je třeba počítat při startu na UK?  

U takové soutěže je třeba počítat určitě s částkou kolem 40 - 50.000 Kč. Záleží na délce pobytu, na počtu přihlášených kategorií, na způsobu dopravy, na tom jaké se podaří sehnat ubytování ….

6) Jaký je Marek trenér, kouč. Zejména na soutěži. Co od něj na soutěži potřebuješ? A co by obecně měl na soutěži PRO partner poskytovat?

Jako lektor je myslím docela systematický, má poměrně reálnou představu jak postupovat, abych se posouvala dál. Samozřejmě se to stále koriguje. Jinak pracujeme před soutěží, jinak když je velká pauza mezi soutěžemi.

I když někdy protestuji, dokáže mě vždycky dokopat k překročení nějaké pomyslné hranice, která znamená krok vpřed. A já už ze zkušenosti vím, že to je třeba, takže se dokopat nechám, protože vím, že zpětně stejně uznám, že měl pravdu J. Zatím na tento proces naštěstí nerezignoval a doufám, že to ještě chvilku vydrží.

Koučování probíhá tak týden před soutěží, na soutěži samotné už většinou nic. Pokud jsem ve stresu, tak to už bývám uzavřená sama do sebe a moc nepobírám žádné rady ani doporučení. Navíc na soutěže nás většinou jezdí více partnerek, takže na nějaké individuální koučování není asi úplně situace.

Na soutěži potřebuji vědět, že tam je se mnou …. ale protože nás většinou jezdí více, tak se snažím to zvládat sama a snažím se nepožadovat individuální přístup.

Obecně? Nevím, jestli se dá vůbec zobecnit něco, co je dle mého názoru dost individuální a odvíjí se od povah jednotlivců. Myslím, že je důležité, aby profi partneři přijali myšlenku, že i když máme tanec jako koníček, neznamená to, že nám o nic nejde a nemusíme se bát. Hodně často nám o něco jde a bojíme se. Důvody můžeme mít každá úplně jiné a pro profíky pravděpodobně i nepochopitelné. Takže možná pochopení?

7) Co pro tebe tancování znamená?

Dnes už je pevnou součástí mého života a myslím, že zcela regulérně naplňuje znaky závislosti.

Je to cesta, na které jsem mnohokrát překročila a posunula hranice své komfortní zóny (jak s oblibou říkají naši profi partneři) a na které mě vždycky překvapí, když se to povede ještě o kousek J. Komfortní zónu myslím jak po fyzické tak po psychické stránce. Posouvání té psychické je o poznání těžší. A možnost učit se tančit vnímám jako obrovský dar.

8) Vzkaz pro AM tanečnice, které ve skrytu duše mají ambice, ale taky obavy.

Nenapadá mě nic moc chytrého, takže spíš praktický pohled – mít ambice není nic špatného a obavy k tomu patří. A pokud zkusíme překonat své obavy, zjistíme, jestli dokážeme naplňovat své ambice. I když se to náhodou nepovede nebo nebude vyvíjet úplně tak jak bychom chtěly, určitě nám tanec dá něco jiného pozitivního, třeba i nečekaného.